DEGUSTACE VÍNA

Při ochutnávání vína o něm získáváme informace díky svým smyslům – zraku, chuti a čichu.

Chemická analýza sama o sobě nedokáže zcela určit kvalitu vína. Dvě vína s identickými výsledky chemické analýzy mohou chutnat velice odlišně. Právě proto jsou to lidské chuťové buňky, jež o kvalitě vína rozhodují.

Ať už víno pijete jen pro potěšení nebo ho degustujete profesionálně, je důležité mít na paměti hned několik věcí. Jednou z nich je teplota vína. Pokud se víno nepodá při správné teplotě, může dojít ke zkreslení jeho chuti a vůně. Bílá vína se podávají chladnější než červená. Víno by při podávání mělo mít teplotu o něco nižší, než je doporučeno, protože se po podání ve sklenici mírně ohřeje.

Typ vína Doporučená teplota Čas chlazení před podáním
Bílé víno mladé, svěží 10-12 °C 1,5 h
polosladké 8-10 °C 2 h
sladké 6-8 °C 2,5 h
suché 12-16 °C 1 h
Růžové víno suché/polosladké 10-12 °C 1,5 h
Červené víno mladé ovocné/suché 12-16 °C 1 h
polosladké ovocné 10-14 °C 1,5 h
polosuché 14-17 °C
suché 17-19 °C

Sklenice na víno by měla mít dlouhou nožku a kalich ve tvaru tulipánu.

Červené víno potřebuje prostor na reakce se vzduchem, aby se jeho buket mohl dále vyvíjet. Proto musí mít sklenička na červené víno velký kalich.

Bílé víno se podává chladnější, proto musí být kalich skleničky užší, aby víno zůstalo co nejdéle studené.

Nakloňte sklenici směrem k láhvi, aby víno stékalo po skle přímo do kalichu. Měla by být plná pouze do třetiny objemu.

Na pozorování barvy vína je ideální denní světlo. Vezměte sklenici za stopku a přidržte ji před bílým pozadím. Víno by mělo být průzračné a dokonale čiré.

Červená vína se obyčejně pohybují mezi růžovou a tmavě červenou barvou, která se občas zdá být až černá.

Barva bílých vín se pohybuje od průzračné po hluboce nažloutlou. Abychom správně určili jeho barevnou hloubku, musíme se do sklenice na víno dívat seshora. Barva červeného vína stárnutím obvykle ztrácí hloubku (může dosáhnout až cihlové barvy). Bílá vína zas naopak stárnutím získávají hlubší barvu (až žlutozlatou).

Vůně nám může poskytnout cenné informace o odrůdě hroznů, stáří vína, vinařské technologii, a dokonce i oblasti původu vína. Po protřepání sklenice by se víno mělo rovnoměrně rozložit po jejích stěnách. Poté si sklenici přiložte k ústům a nosem hluboce vtáhněte aroma vína. Čím výraznější aroma vína, tím větší dojem zanechá.

Víno nám nabízí tisíce vůní – od tropického ovoce až po kůži či doutník. Někteří lidé dokážou určit jednotlivé vůně lépe než ostatní, neexistují zde však správné odpovědi. Opakování tohoto kroku může dokonce vést k novým překvapivým vjemům.

Při ochutnávání vína rozlišujeme čtyři různé chutě: kyselost (na stranách jazyka), sladkost (na špičce jazyka), slanost (na stranách a špičce jazyka) a hořkost (v zadní části patra). Pomocí zadní části hrdla můžeme odhadnout množství nadbytečného alkoholu.

Během profesionální degustace se určuje, jak jsou výše uvedené složky chuti vzájemně vyvážené. Dobrým ukazatelem kvality je vytrvalost konce. Teprve po zohlednění všech výše uvedených prvků je možné učinit konečné rozhodnutí o kvalitě vína.

SKLADOVÁNÍ VÍNA

Ideálním místem na skladování vína je stojan na víno v dobře větraném sklepě s konstantní teplotou (12-16 °C). Láhve by měly být dnem vzhůru nebo ležet vodorovně, aby korek během skladování nevyschl.

Další možností je skříňka na víno. V současné době jsou na trhu k dispozici i takové skříňky, díky kterým je možné udržovat správnou teplotu jednotlivých vín. Pokud máte v úmyslu víno vypít krátce po jeho zakoupení, je možné ho za konstantní teploty krátkodobě skladovat kdekoliv v domě.

Poznámka: Udržování konstantní teploty (i když bude o něco vyšší než doporučená teplota) je pro zachování kvality vína velmi důležité.

Doba zrání červených vín se může pohybovat od jednoho roku až po několik desetiletí. Závisí na mnoha faktorech, jakými jsou například vlastnosti jednotlivých odrůd vinné révy, kvalita sklizně z každého ročníku, technologie výroby, způsob zpracování a počáteční struktura vína (kyselost, třísloviny atd.). Ve skutečnosti je to i otázka vkusu.

Pokud máte rádi mladá červená vína, kterým dominují náznaky čerstvého lesního ovoce a konec s lehkými tříslovinami, ochutnejte Marani Saperavi, ne starší než 3 roky.

Pokud naopak dáváte přednost plným vínům, kde dominují tóny zralého ovoce či nádech tabáku a vanilky jako výsledek stárnutí v dubových sudech, měli byste ochutnat Napareuli nebo Mukuzani, 3 až 5 let staré. Pro ty, kteří mají rádi zralejší chutě (sušené třešně, švestky) s velmi dobrou strukturou a vynikající rovnováhou jednotlivých složek, je ideální volbou Satrapezo Saperavi nebo Condole Saperavi.

Bílá vína obecně nejsou vhodná k dlouhodobému zrání a skladování, proto by se většina z nich měla zkonzumovat do 3 let od sklizně. Doba stárnutí bílých vín závisí na mnoha faktorech, jako jsou vlastnosti jednotlivých odrůd vinné révy, kvalita sklizně z každého ročníku, technologie výroby, způsob zpracování a počáteční struktura vína (kyselost, třísloviny atd.).

 

Pokud dáváte přednost mladým vínům s květinovými či ovocnými aromaty a svěží a vyváženou chutí, budou pro vás vína Mtsvane, Rkatsiteli-Chardonnay nebo Tsinandali tou správnou volbou. Tato vína chutnají nejlépe mladá a hodí se ke všem druhům salátů, rybám nebo pokrmům z drůbeže.

 

Pokud však hledáte vína, která jsou o něco těžší, s tóny sušeného ovoce, včelího vosku a aromatem po stárnutí v dubových sudech, bude pro vás ideálním vínem Satrapezo 10 Qvevri nebo Condoli Rkatsiteli. Těmto druhům vína prospívá doba zrání 5 až 10 let. Výborně se hodí k vepřovému nebo jehněčímu masu.

Gruzínské předpisy vymezují 18 oficiálních vinařských mikroregionů, ve kterých se vyrábějí vína s chráněným označením původu.

Mezi tyto mikroregiony patří:

  • Tsinandali, Vazisubani, Mukuzani, Akhasheni, Napareuli, Kindzmarauli, Kvareli, Gurjaani, Kotekhi, Kardenakhi a Manavi (v regionu Kachetie);
  • Tvishi a Khvanchkara (v regionu Racha-Lechkhumi);
  • Ateni a Svir (v regionu Imereti).

Většina těchto vinařských oblastí je pojmenována po vesničkách s nimi sousedících (např. Mukuzani, Tsinandali a Napareuli). Některá jména zas pocházejí z historicky uznávaných názvů vinařských oblastí, jako jsou např. Kindzmarauli nebo Kotekhi.

Kindzmarauli je polosladké červené víno vyráběné z hroznů odrůdy Saperavi.

Tato odrůda se pěstuje ve vinařské oblasti Kindzmarauli ležící na jižních svazích údolí Alazani na západ od řeky Duruji, nedaleko města Kvareli (region Kacheti).

Půdu zde tvoří jíl ležící na vápencovém podloží, které z půdy skvěle odvádí přebytečnou vodu. Specifické mikroklima a velké teplotní rozdíly mezi dnem a nocí zde vytváří ideální podmínky pro pěstování vinné révy.