Zajímavosti o gruzínském víně

„Víno naplňuje lidské srdce radostí a radost je matkou všech ctností,“ napsal kdysi Goethe. Kolébkou vinařství je slunečná a barevná Gruzie. Jako nejstarší na světě je v Guinnessově knize rekordů zapsáno právě víno gruzínské. V Gruzii také byla objevena nejstarší nádoba na víno – kvevri (velký hliněný džbán). Pochází z doby před šesti tisíci lety, z doby před Kristem.

Tento posvátný nápoj, jak se mu v Gruzii říká, má duši a charakter a podle chuti vína se pozná charakter vinaře.

Víno je podobné poezii. Podle R. L. Stevensona je víno „poezie v láhvi.“ Mnoho básníků věnovalo pozornost tomuto požehnanému nápoji, který přirovnávali k volnosti, svobodě, odvaze, mládí a samozřejmě k radosti. Viděli v něm lék na jakýkoliv neduh, bolest či křivdu. Federico Fellini o víně prohlásil následující: „Dobré víno je jako dobrý film: netrvá dlouho a zanechává příjemnou pachuť, s každým douškem přináší něco nového, a jak se u filmů často stává, s každým znalcem se znovu narodí.“

Technologie výroby

V současné době se používají tři technologie výroby gruzínského vína:

1. Kachetinská (ve východní Gruzii),
2. Imeretinská (v západní Gruzii),
3. Evropská.

Při použití kachetinské technologie probíhá fermentace a zrání v přítomnosti pokrutin – peciček, slupek a větví vinné révy.

Při použití imeretinské technologie probíhá fermentace a zrání za přítomnosti pouze peciček a slupek. Větve jsou předem odstraněny a na těchto procesech se nepodílejí.

Při použití evropského způsobu dochází k fermentaci bez přítomnosti pokrutin. Vše je odděleno a zpracovává se pouze šťáva.

Víno se z jedné odrůdy produkuje pouze v Kachetii ve východní Gruzii. Ve všech ostatních vinařských oblastech je víno směsí několika odrůd vinné révy. Gruzínská metoda nemá ve světě obdoby a spolu se džbánem kvevri byla zapsána do seznamu kulturního dědictví UNESCO.

Podle kachetinské technologie se vyrábějí tato vína: Saperavi, Mukuzani, Rkatsiteli, Kakheti, Shuamta a další. Podle imeretské: Svir, Dimi, Tsitska, Tbilisuri. Podle evropské technologie pak Gurjaani, Napareuli, Manavi, Tsinandali.

Jakýmsi poddruhem imeretské technologie je Racha-Lechkhumova metoda. Tato metoda se používá při výrobě vín, jako jsou Khvanchkara, Ojaleshi, Tvishi nebo Pirosmani.

Obrovské džbány kvevri se ve sklepní místnosti zakopou do země, a tak se vinná šťáva promění ve vynikající nápoj s originální chutí. Zevnitř je kvevri ošetřena včelím voskem, který umožňuje vínu zůstat co nejčistší a bez nežádoucích chutí a pachů. Konečné aroma vína se nazývá jeho buketem. Tento termín vznikl ve Francii v první polovině 19. století. Aroma zraje roky, někdy dokonce i desítky let, a tak vzniká buket daného vína.

V současnosti se kromě kvevri používají také kovové nádoby.